Blog

V našem organismu probíhají dva stavy, a to pracovní a odpočivný, které se dají ovlivnit světlem přes zrak. Pracovní stav probíhá ve dne při intenzivním osvětlení a odpočivný večer při slabém umělém světle. Světlo ovlivňuje také naši náladu, proto je velmi důležité správně umístit osvětlení v domě či bytě.

Pět druhů osvětlení:

Osvětlení přímé– dostaneme, když dáme do neprůsvitného stínítka buď zrcadlového, nebo bíle lakovaného světelný zdroj a světlo vrháme přímo na potřebnou pracovní plochu.
Je to nejhospodárnější způsob osvětlení, ale vznikají tvrdé tmavé stíny, velké světelné kontrasty a nelze zabránit oslněním odrazem. Je prudce osvětlena jen pracovní plocha a ostatní prostory jsou v hlubokém temnu. Takové osvětlení je vhodné, jen chceme – li zesílit osvětlení ne některém místě, např. u pracovního stolu.

Osvětlení polopřímé– získáme v polopropustném stínítku. Část světla proniká stínítkem a přisvětluje okolí, ale většinu světla (65%) dopadne na osvětlenou plochu. Stíny se změkčí a kontrasty nejsou tak prudké. Světlo se totiž odráží od stropu i od stěn a to pomáhá k zlepšení.

Osvětlení smíšené– U tohoto osvětlení jde asi 40% světla vzhůru a zbytek dolů. Světlo je rovnoměrně rozvrženo do prostoru. Smíšeného světla se používá tam, kde nejsou speciální požadavky na osvětlení, například pro všeobecné slabší osvětlení místnosti.

Osvětlení polonepřímé – vznikne, když průsvitné stínítko pro polopřímé osvětlení obrátíme vzhůru. Pak je většina světla (65%) vržena vzhůru na strop a ostatek do okolního prostoru a dolů.
Světlo se odráží od stropu a rozptyluje, a proto dává velmi měkké stíny, malé světelné kontrasty, oslnění odrazem není možné. Pro obytné místnosti je to nejvhodnější osvětlení. Pro vysoké místnosti je tento způsob nehospodárný, jelikož zdroje musí být silné. Je samozřejmé, že stěny i strop musí být velmi světlé, tmavší barvy pohltí mnoho světla.

Osvětlení nepřímé– Obrátíme – li stínítko na osvětlení přímé (tedy neprůsvitné) vzhůru a zesílíme – li patřičný zdroj, dostaneme osvětlení nepřímé. Všechno světlo dopadá na strop a od stropu se odráží do místnosti. Strop se tak stává zdrojem světla. Zdroj bývá buď uprostřed místnosti, nebo ve žlabech okolo stěn.

„Ó můj bože, podívejte se na něj, ten je roztomilý, že?“ Asi takto na vás křičí každý profil na sociálních sítích, který vlastní nějaká matka či otec, či kdokoliv kdo se rád chlubí svými ratolestmi, či ratolestmi svých ratolestí, tedy pyšní prarodiče. Naprosto největší zlo, co můžete svému dítěti udělat, je zveřejnit jeho fotky na internetu s tím, že to přece můžete kdykoliv smazat – omyl, nikdy to nesmažete.
 
·         „Proč je vlastně důležité, aby mé dítě nemělo žádné fotky na internetu? Není to přeci moje věc?“
–      Není, protože nevědomky vytváříte svému dítěti tzv. digitální stopu – ať už je to umisťováním fotek, statusů, jmen atd., pomaličku vytváříte jeho vlastní profil. Ptáte se, proč je to špatně, přeci si jednou určitě sám založí účty na sociálních sítích a bude je tam nahrávat sám. Ano, jenže bude to teprve za několik let, až se sám rozhodne. Už jen to, že vaši spolužáci si najdou vaše fotky z dětství, jak vám tam visí nudle u nosu je sebezničující. Každopádně je to proto, že každý člověk si utváří svojí aktivitou na internetu digitální stopu – někdo někde sleduje a zapisuje, co sdílíme, co máme rádi, na co se díváme. To, co na internetu uděláme, už nikdy nejde smazat a je jen na vás, jestli posoudíte, že je to správně či ne.
 
·         „Vždyť přece můžu všechny fotky a statusy smazat, tak proč bych se měl/a bát nějaké digitální stopy?“
–              To není až tak správně. Vy ty fotky sice smažete, řekněme, z takového povrchu, ale veškeré data se někde ukládají. A z těchto míst je nikdy nesmažete, zůstanou tam zkrátka napořád. Kdokoliv si je bude moci najít a podívat se na ně, kdokoliv chytřejší se bude moci podívat na to, co na internetu děláte, co vyhledáváte a co prohlížíte. Stačí jen být trošku šikovný.
 
 
Proto vyvstávají chlupy pokaždé, když vidím někoho, kdo s klidem zveřejňuje fotky malých dětí na internet. Pamatujte, internet je pro všechny a ne vždy se dívají pouze lidé, které chcete, aby se dívali.

Šperky se nepořizují každý den. S jejich koupí či darováním je zpravidla spojen silný emocionální zážitek. Při pohledu na šperk se v majiteli probouzí vzpomínky na životní úspěch nebo drahocennou osobu, od které jej dostal. Z těchto důvodů je žádoucí, aby šperk zůstal dlouho krásný a udržovaný. Šperky se vyrábějí z mnoha různých materiálů, na jejichž čištění se užívají odlišné postupy i přípravky.

Nejlepším způsobem jak nechat šperky ošetřit je přenechat jejich vyčištění profesionálnímu klenotníkovi nebo zlatníkovi. Mnoho lidí ale tento přístup považuje za zbytečné vyhazování peněz a raději si o šperky pečuje doma podle dostupných návodů a receptů. Právě pro ty jsou určeny následující rady.

Domácí čištění šperků podle typu materiálu
·         Stříbro
Pohled na zčernalý stříbrný šperk už určitě zažil každý. Právě černání je totiž nejčastějším poškozením stříbrných šperků. Náprava a opětovné dodání lesku naštěstí není nic složitého. K vyčištění dobře poslouží vlažná voda s přidaným saponátem a následné vyleštění ubrouskem na šperky. Pokud jsou šperky hodně zašlé, pořiďte si speciální přípravky na jejich čištění.

·         Zlato
Na čištění zlatých šperků výborně pomáhají bublinky. Smíchejte perlivou vodu se saponátem na mytí nádobí. Po několika minutách šperk ještě jemně vyčistěte extra měkkým zubním kartáček. Vysušte papírovým ubrouskem a váš oblíbený zlatý šperk bude jako nový.

·         Bižuterie
Vzhledem k menší odolnosti bižuterie se příliš nedoporučuje používání chemických přípravků. Většinou na zašlou bižuterii zabírají stejné postupy jako při čištění stříbra. Abyste však nemuseli bižuterii příliš často vystavovat procesu čištění, dbejte na její správné nošení. Dodržujte především tyto zásady:
ü  nenoste šperky do sprchy, při koupání v moři, v průběhu sportování a nemyjte s nimi nádobí,
ü  nasazujte je až po nanesení make-upu a parfému.

S tzv. wearables, což je nositelná elektronika přímo na těle, na rozdíl od mobilního telefonu, který musíme držet v ruce, se poslední dobou „roztrhl pytel“, na trhu jsou k dostání chytré hodinky, fitness náramky, ale také třeba „chytré“ oblečení.

K čemu nám může být užitečný fitness náramek?
–        v první řadě je určitě dobrý pro lidi, kteří by rádi začali sportovat, ale tak nějak pořád nemohou začít, fitness náramek totiž v první řadě slouží jako krokoměr, vlastně celý den sleduje Váš pohyb, a to Vás může motivovat k vyšším výkonům
–        takto fungují ty nejlevnější varianty, když si o něco připlatíte, dokáže Vás fitness náramek například upozornit na příchozí hovor ve Vašem telefonu
–        před nákupem fitness náramku si rozhodně ověřte, jestli je kompatibilní na propojení s Vaším mobilním telefonem
–        pokud chodíte do fitness centra nebo cvičíte doma, a znáte někoho se stejným typem náramku, můžete se s jeho pomocí při cvičení navzájem podporovat
–        jako jedna z nejlepších vlastností takového náramku je funkce „chytrého buzení“, což znamená, že Vy si v propojené aplikaci nastavíte budík, a náramek vás probudí v rozmezí 30-15 minut ve fázi lehkého spánku, která je tomuto času nejbližší. Je to rozhodně lepší probuzení, než z tvrdého spánku zvonění budíku
–        některé náramky Vám také mohou pomoci zhubnout, dokáže Vám ukázat, jestli ještě pořád spalujete kalorie, na základě vložených informací Vám také ukáže, kolik kalorií jste vydali pohybovou aktivitou, některé také umí pohlídat Váš pitný režim
–        ceny fitness náramků se pohybují podle toho, jaké funkce od něj požadujete, můžete za něj dát 700 korun, ale také až 2000 korun, záleží kromě funkcí také na vzhledu, kdo si potrpí na „hezké a moderní věci“, o něco si připlatí určitě

V roce 2015 začal v Londýně start-up s dalším převratným náramkem, a to takovým, který dokáže nejen sledovat, ale i ovlivňovat emoce tím, že dává tělu rytmické impulzy podobně jako hudba. Princip celého projektu stojí na tom, že lidský organismus se umí přizpůsobit rytmu zvenku a synchronizovat s ním třeba srdeční tep. Nabízí tak využití jak lidem, kteří se chtějí soustředit nebo jen odpočívat, ale také lidem výbušným, protože náramek by jejich výbušnost dokázal „zchladit“ během pár minut. Majitel takového náramku si ho může nakalibrovat přesně podle svých fyziologických hodnot.

Nejčastější hádky v manželství jsou kvůli dětem a kvůli penězům.
Peníze hýbou světem. Ten, kdo jich má nejvíc, má velkou moc, ale zdraví a štěstí si za své peníze nekoupí.
Peníze kazí charakter. Je spousta lidí, co by pro peníze udělala opravdu všechno.

Peníze jsou naše každodenní potřeba. Záleží, kolik jich máme. Když je jich málo, máme problémy s nimi vystačit, když je jich moc, většinou si jich ani nestačíme užít, protože kvůli množství práce nemáme čas.
Peníze jako platidlo potřebujeme na všechno hmotné, co máme okolo sebe i na různé potřeby a činnosti, které obohacují náš život.
Peníze bohužel nerostou na stromě, ale musíme si je vydělat prací. Kvůli vydělávání peněz trávíme většinu dne v práci.

Peníze jsou kulaté, a proto bychom měli myslet na zadní kolečka a něco uspořit. Záleží jen na nás, kam je uložíme. Když je investujeme někam, kde se nám budou úročit, většinou postupujeme nějaké riziko. Měli bychom být opatrní, abychom nepřišli o víc, než jsme v horším případě očekávali.
Peníze používáme jako platidlo stále méně, čím dál častěji se využívá bezhotovostního platebního styku. Spousta plateb dnes také probíhá mezi kupujícími a bankou přes internet.
Peníze si v případě potřeby můžeme také půjčit. I v tomto případě musíme být opatrní. Záleží, jakou půjčku si vybereme, ale pokud nebudeme moci z jakéhokoliv důvodu splácet, můžeme přijít o všechno, co máme. Měli bychom si dávat pozor hlavně na rychlé půjčky.

Peníze se také dají vyhrát. Zkusit to můžeme, ale pravděpodobnost toho, že se na nás usměje štěstí, je jen velmi malá.
Peníze můžeme také ztratit nebo nám je nedomůže ukrást. Peněženku bychom měli mít dobře schovanou před cizími pohledy, aby její obsah nelákal ke krádeži.
Peníze jsou tu jen od toho, aby nám sloužily. Nenechme se penězi ovlivnit, buďme stále stejní.

Těhotenství a porod, je vyloženě na ženě – matce. Zatím co volba, strávit čas s dětmi doma, ať už na mateřské, nebo na rodičovské dovolené, není nijak omezena. Rodiče si tak můžou vybrat variantu, která bude pro ně vhodnější, ať už z psychického, nebo finančního hlediska. Doba je naštěstí taková, že se s touto situací, kde zůstane doma tatínek, setkáváme čím dál častěji a tak není důvod k nějakým omezeným výčitkám, vůči ženě – matce.
Co rodičovská dovolená s tatínkem přináší dětem?

POUTO

Všichni dobře víme, že nejsilnější pouto je mezi matkou a jejím dítětem. Už od počátku zrození, přes celé těhotenství, až po porod a narození dítěte, prožívají matka a dítě silné momenty, které jich pevně spojí. Určitým způsobem se dá říct, že je o toto pouto tatínek ochuzen. Když, ale zůstane doma s dítětem na rodičovské dovolené, může všechen čas dohnat a navázat ty nejkrásnější emoční chvilky se svým dítětem taky. Někdy je to opravdu důležité!

ROLE OTCE

Budoucí tatínek se na tuto roli nikdy připravovat nemusí, zčásti ví, že se tak nějak „sveze“ a ve stresových situacích, vše zachrání maminka. Pokud s dítětem zůstane doma, pochopí všechny starosti a povinnosti, které obnáší rodičovství. Všem mužům by prospělo, kdyby si to občas taky zkusili. Pak by pochopili, v čem spočívá role tatínka.

PŘIROZENÁ AUTORITA

Je zvykem, že maminky používají slovo „táta“, jako odstrašující zbraň. Někdy si ho vypůjčí v situacích, kdy zlobí, aby zdůraznili, jak moc velké následky budou mít jejich činy. Tatínek na rodičovské dovolené, se automaticky zhostí pozice toho „hodnějšího“ rodiče a toho, za kým děti půjdou, když budou chtít obejmout. Taky ho budou více poslouchat. Není to nic osobního. Je to přirozené, mít jednoho rodiče více na své straně, pokud je potřeba. V tomto případě to bude tatínek.

MENŠÍ CHAOS

Muži možná neumí být tak praktičtí a pohotoví jako maminky, třeba ani nestihnou mít doma všechno hotové, ale jedno je jisté – vždy si nějak poradí. Není důvod kývat hlavou nad tím, že tatínek neudělal vše dle příručky, hlavně že zachoval chladnou hlavu a o dítě bylo postaráno, za všech okolností. S přístupem tatínka si dítě uvědomí, že vše co přijde, se dá nějak zvládnout. A také ve větším klidu. Maminky doma zvyknou více hysterčit a vyvolávat v dětech pedantské sklony.

VÍCE HRANÍ

V mužích se nezapře, že jsou svým způsobem také ještě dětmi. O důvod víc,nechat je doma s dalšími „vrstevníky“. Tatínky všechny hračky dokážou ohromit a vědí jak si s nimi pořádně vyhrát. Zatím co maminky často uklízí, vaří a lítají kolem domácnosti, tatínkové na rodičovské dovolené prožívají čas strávený s dětmi především kolem hraček a hraní. A to je také další plus, které vašemu dítěti jenom prospěje. Tatínek je totiž vždycky borec a pro děti skvělý parťák!

Vrácení zboží versus reklamace
Při vracení zboží byste měli vědět především jednu věc: pakliže sám prodejce neuvádí jinak, tak kamenný obchod NEMÁ povinnost přijmout zakoupené zboží zpět. Toto pravidlo platí pouze pro obchody internetové, kdy můžete zboží vrátit do 14 dnů bez udání důvodu. 14 dní se počítá od okamžiku převzetí zásilky, tedy obvykle do doby, kdy si balík vyzvednete na poště. Naproti tomu reklamovat můžete zboží kdykoli v průběhu záruční lhůty. Ta je u různých věcí jiná, a navíc se vztahuje pouze na kazy výrobku. 

Co tedy lze reklamovat
Vrácení peněz můžete požadovat tehdy, pokud se na produktu objeví vada, která nevznikla běžným používáním, a kterou jste prokazatelně nezavinili a nemohli jí předejít. Tedy například lze reklamovat běžecké boty, kterým se po jednom výběhu trhají švy. Naproti tomu s reklamací obuvi, ve které jste naběhali stovky kilometrů a vlivem toho se ve špičkách dělají díry, neuspějete. Stejně tak můžete reklamovat telefon, který zničehonic přestane fungovat, ale nečekejte, že dostanete peníze zpátky proto, že vám telefon upadl nebo jste ho utopili v umyvadle. Své peníze neuvidíte také tehdy, pokud jste věc používali jinak, než jak byla určena. Toho prodejci rádi využívají, když například na lodičky lepí poznámku, že nejsou určeny k chození venku. Zodpovědnost je ale, bohužel, na vás. 
 
Jak reklamovat
Při reklamaci buďte konkrétní. Jistě, prodavač nebo prodavačka obvykle vidí, v čem je problém, ale pomůže, když alespoň přibližně popíšete, kdy a jak k tomu došlo. Prodávajícímu to pomůže rychleji vyhodnotit nárok na vrácení peněz. A buďte, prosím, zdvořilí. Jistě, jste naštvaní, že tohle musíte řešit, ale myslete na to, že ten člověk za pokladnou má velkou moc nad tím, zda uspějete nebo ne. Takže se snažte zachovávat klid, a konstruktivně popište, co se vlastně stalo.

Jestli se ptáte, co je to jakási IQOS cigareta, máme pro Vás odpověď. Tato IQOS cigareta je podobná cigaretě elektrické. Jenže se v ní pomocí baterie ohřívá opravdický tabák, ale při kouření IQOS od Vás neodchází žádný kouř. Takže to není ani klasické kouření tabákových výrobků, ani elektronická cigareta, ve které se zahřívá esence a člověk vdechuje pouze její výpary s příchutí a různou silou nikotinu. U IQOS tedy nevdechujete kouř plný škodlivin pro lidské tělo, ale vdechujete výpary zahřívaného tabáku.

Jaký má vliv IQOS cigareta na zdraví?

Výrobce IQOS cigaret, která se u nás začala první prodávat, je Philip Morris. Ten je taktéž výrobcem mnoha tabákových výrobků. Philip tvrdí, že od roku 2008, kdy je IQOS cigareta v jeho laboratořích ve výzkumu, už vydal na tento výzkum přes 2 miliardy dolarů. Podle něj je tedy jasné, že nemají ještě studie o dlouhodobém užívání IQOS cigaret, ale tento inovativní způsob kouření je daleko „zdravější“ než dlouhodobé kouření cigaret.

Jak IQOS funguje?

U nás se označují všechny složky, které potřebujete ke kouření IQOS značkou Heets. Je možné, že už jste toto označení viděli například v trafikách Geco. Budete tedy potřebovat: držák, speciální náplně a nabíječku. Tabáková náplň Heets (krátká dutinka se speciálním tabákem s filtrem) vložíte do držáku (IQOS). Poté aktivujete tlačítkem start a užíváte si chutě tabáku. Tabák se zahřívá zhruba na 350°, normální tabák se v cigaretě spaluje na 600° a výš. Pokud by se při zahřívání držák přehříval, je opatřen pojistkou a sám by se vypnul. Po dokouřené náplni Heets je potřeba vždy vyhodit náplň a IQOS dobít. Máte k dispozici nabíječku, která Vám umožní dobít 20x IQOS (slouží podobně jako powerbanka), jelikož uschovává energii pro nabíjení anebo můžete klasicky dobíjet přes zásuvky.

Výhody IQOS oproti kouření cigaretových výrobků

·         Díky tomu, že se tabák v IQOS pouze zahřívá, se snižuje množství škodlivých látek, které člověk kouřením vdechuje až o 95%!
·         Má zcela totožnou chuť jako kouření cigaret jen s tím rozdílem, že nejste načichlý cigaretovým kouřem
·         Snižuje zdravotní rizika spojená s kouřením
·         Nemusíte se zatěžovat s dýmem ani popelem

Setkání s policisty při silničních kontrolách nevnímají řidiči s nadšením, a to dokonce ani ti, kteří si věří, že neprovedli žádný přestupek, a že je jejich vozidlo po technické stránce v pořádku. Je to svým způsobem stres, i když záleží především na kvalitě policisty a jeho chování. Pochopitelně se průběh kontroly odrazí i na chování kontrolovaného řidiče.
Mladí adepti na výkon policejního povolání se způsob provádění silniční kontroly musí také naučit ve střední policejní škole, kontrola není totiž jen hloupá banalita, jak by se mohlo zdát.

Co policista smí a co naopak nesmí?

Nejčastěji se policisté dopouští té chyby, že se nechají vtáhnout do vzájemného rozhovoru a s řidičem živě diskutují. Kontrola se pak nesmí proměnit na šikanování ze strany policisty, ani na urážky směřované od řidiče. Policista by měl řidiče oslovit asi takto: „Dobrý den, paní řidičko (pane řidiči), právě jste se dopustila (dopustil) přestupku takového a takového, ukládám Vám za to sankci. Jestliže souhlasíte, uhradíte pokutu zde na místě a zaplatíte xxx Kč (případně složenkou, pokud nemá řidič dostatečnou hotovost u sebe). Pokud nesouhlasíte, předá policie Váš přestupek k následnému řešení na městský (obecní) úřad, v jehož katastru se nachází místo spáchání přestupku.“

Policista se v tomto případě snaží o jednoduché a strohé řešení vzniklé situace, a pokud je řidič „soudný“ a uzná svou chybu, obvykle buď zaplatí, nebo si nechá vystavit účet na pozdější uhrazení pokuty. Velkou chybu dělají řidiči, kteří policisty provokují a hádají se s nimi. Do hry pak může vstoupit emoce a „lidský faktor“ a policista Vám může dát patřičně najevo, že je v převaze.

Policista by neměl hned v úvodu začít otázkou, zda si je řidič vědom onoho přestupku. Takové chování právě směřuje k diskusi, často i ke smlouvání, mnozí z nás podobné chování pamatují u příslušníků Veřejné bezpečnosti za socialismu. Na druhou stranu nemá význam ani jakési žoviální chování a zlehčování situace ze strany policisty, ve snaze řidiče uklidnit, že nejde o šikanování. Policista si musí zkrátka počínat v terénu jako profesionál, a to se také na policejních školách vyučuje zkušenými psychology. Policista rovněž nesmí řidiče zkoušet z dopravních předpisů a naopak – řidič by policistu neměl poučovat, což můře pak vyústit k tomu, aby provedl důkladnější prohlídku technického stavu vozidla, kterou původně třeba vůbec neměl v úmyslu.

Podle nedávného průzkumu Dalhousie University více než 60 % všech kanadských spotřebitelů považuje cenu za jedno ze tří rozhodujících kritérií při nákupu potravin. Cena je klíčová bez ohledu na to, co kupujeme. Prodejci si pohrávají s cenami, aby tak zákazníky udrželi ve střehu. Stanovování cen v sektoru zpracování potravin je komplikované. Suroviny, náklady za energie a mzdy patří mezi faktory, které se silně promítají do politiky výrobců potravin, usilujících o rozvoj vztahů s jednotlivými prodejci a udržení svého podílu na trhu.

Po desetiletí využívali výrobci potravin strategii spočívající ve zmenšování hmotnosti potravin nebo jejích balení, aby tak udržely ceny na zdánlivě nízké úrovni. Tento postup, v anglofonním prostředí známý jako shrinkflation, je založen na prodeji zboží o nižší hmotnosti nebo množství, zatímco jeho cena zůstává stejná, nebo se dokonce zvyšuje. Veškeré zboží se zmenšuje, ať už jde o balení zmrzliny, bramborových lupínků, sušenek, čokoládových tyčinek nebo těstovin. V uplynulých letech proběhly médii mnohé články na toto téma.

Po celém světě se balení potravin zmenšují. Nedávná britská studie naznačuje, že v současné době lze nalézt v obchodech s potravinami téměř 3 000 výrobků, jejichž balení se od roku 2012 zmenšila. Tento trend se odehrával v období, kdy roční inflace cen potravin dosahovala neuvěřitelných 6 %. A tak lidé platili více za méně a představitelé potravinářského průmyslu byli obviňováni z klamání spotřebitele. Podobná čísla přichází i z amerického trhu.

Mnoho amerických výrobců potravin připustilo, že zmenšovali balení, aby tak udrželi ceny na konkurenceschopné úrovni. Mnoho z těchto produktů se dostává na kanadský trh. Na základě toho, co se děje v USA a Evropě, bychom lze odhadovat, že v posledních pěti letech se zmenšila balení u minimálně 15 až 20 % všech potravin. Potravinářské společnosti našly způsob, jak bránit marže, aniž by ve většině případů někoho popudily.